Svátek svatého Antonína Paduánského se stal příležitostí pro uspořádání jedinečného Antonínského výletu, který se konal v sobotu 14. června 2008. Pro jeho účastníky byl ve spolupráci občanských sdružení Chvojensko a Středohoří sobě připraven bohatý kulturní a společenský program.
První část výletu se odbyla v arnultovickém kostelíku Všech svatých, v němž byla krátce po poledni otevřena výstava o zaniklých památkách chvojenského regionu. Pro více než 60 výletníků zazpívaly pásmo duchovních písní sbor ústeckého Gymnázia dr. Šmejkala Gauneramus a mužské vokální kvarteto Consilium. Následovala poutavá přednáška Víta Honyse o historii kostelíka a jeho spíše nedochovaných pokladech. V závěrečném slově podpořil podobné akce jako tato ústecký děkan páter Šimáček.
Necelá čtyřicítka zbylých výletníků si následně rozebrala svatoantonínské zpěvníčky, které pro tuto příležitost sestavil Michal Pospíšil, a za nestálého, spíše chladného počastí pokračovala po zčásti posekané louce do Lučního Chvojna. O nečekané dobrodružství se postarala potoční strouha, jejíž překonávání ocenili zvláště kočárkáři a někteří dříve narození, případně korpulentní účastníci. Ze zpívajícího zástupu zářila dobrá nálada, kterou nezkazila ani krátká zastavení u míst s památkami již zaniklými (větrný mlýn a kaplička pod kaštanem).
Na návsi v Lučním Chvojně byla připomenuta barokní kaple svatého Antonína Paduánského, která byla za minulého režimu nesmyslně zbořena a z níž se do dnešní doby zachovala pouze socha jmenovaného světce a tabule na počest padlých v první světové válce. Posléze se výletníci z řad domorodého obyvatelstva poškorpili o to, kdo, kdy a jak v dětství přispěl ke zkáze kaple.
V místní hospůdce při pivu, limonádě a opékaných buřtech pak Antonínský výlet nevšedně mile dozněl. V pozdních odpoledních hodinách se výletníci postupně vytráceli, aby se navrátili do svých zmoklých domovů.
Nakonec budiž poděkováno především organizátorům Jiřině Bischoffiové z o. s. Chvojensko a Janu Kvapilovi s Vítem Honysem z o. s. Středohoří sobě.
Zapsal (a sám sobě poděkoval) Jan Kvapil