Svatý Martin přijíždí na bílém koni
8. listopad 2008
Svatý Martin z Tours /z www.abcsvatych.com/
Žil v 1. století. Narodil se v roce 316 a už v deseti letech se chtěl stát poustevníkem. Jeho otec, který byl vojákem, ho však umístil už v 15 letech v galské armádě. Pro svou spolehlivost a odvahu se Martin stal brzy důstojníkem.
Když jel v mrazivém dni do vojenského tábora v Amiens, uviděl u brány polonahého žebráka. Martin neměl u sebe jídlo ani peníze a nevěděl, co by mu dal, tak vzal svůj důstojnický plášť a mečem ho rozpůlil na dvě poloviny, aby se žebrák alespoň zahřál. Příští noc spatřil Ježíše, oděného půlkou jeho pláště, jak mluví k andělům: "Tímto pláštěm mě oděl Martin, který je teprve na cestě ke křtu." Zanedlouho poté se nechal Martin pokřtít a odešel z armády.
Podle jiné legendy daroval v kostele svou tuniku mrznoucímu muži, načež se nad Martinovou hlavou objevila zářící hřející koule.
Martin se učil se od svatého Hilariona a jeho touhou bylo jít na misie ve své vlasti, bojovat mezi svými krajany proti pohanství a arianismu. Nejdříve obrátil svou matku. Zuřící ariánští biskupové ho však brzy nato vyhnali z vlasti a on se uchýlil na malý ostrůvek Gallinara (dnes je v soukromém vlastnictví) a žil zde dlouhá léta jako poustevník, tak jak si to přál v dětství. Podle legendy například vzkřísil mrtvé dítě nebo sklátil modlářský sloup.
V roce 360 se vrátil Hilarion z vyhnanství a stal se biskupem v Poitiers. Povolal svého žáka zpět. Martin si 8 km od Poitiers vybudoval poustevnu, z níž se vyvinul klášter. Asi o deset let později ho klérus a lid zvolil za biskupa v Tours. Martin i v této vysoké funkci žil asketicky, místo do biskupského paláce se s několika mnichy nastěhoval před brány města do polorozpadlých dřevěných chatrčí. Horlivě hlásal evangelium hlavně ve venkovských oblastech, všude se staral o zlepšení poměrů. Změkčilý klér se od něho částečně odvrátil, ale prostí lidé ho měli rádi.
Svatý Martin byl nazýván biskupem chudých a když zemřel, na jeho pohřbu 11. listopadu (zemřel 8. listopadu) se sešly davy lidí, mezi nimi asi 2000 mnichů.
Je patronem :
vojáků, jezdců, kovářů, tkalců, koželuhů, krejčích, rukavičkářů, kloboučníků, hlasatelů,
hoteliérů, mlynářů, kartáčníků,bednářů, vinařů, pastýřů, hostinských,
cestujících, chudáků a žebráků, zajatců, abstinentů, domácích zvířat a hus,
proti vyrážce, hadímu uštknutí a růži, za úrodu na polích.
Atributy:
žebrák, plášť, chudák, malomocný (kterého podle legendy uzdravil polibkem), kůň, husa (když ho chtěli učinit biskupem, schoval se prý mezi husy, aby tuto hodnost nemusel přijmout.),peníze. Je zobrazován hlavně jak se dělí jako mladý jezdec s žebrákem o plášť. Jindy je jako biskup s knihou, berlou nebo s pohárem.